U svatého Filipa a Jakuba, Praha
V centru Smíchova se v přízemí starého domu nachází restaurace U sv. Filipa a Jakuba. Hospodu vedou dva staří přátelé, kteří se řízením osudu také jmenují Filip a Jakub.
Proč se člověk z oboru a nedostudovaný právník obrátili na Zdeňka Pohlreicha? Restaurace je mírně v černých číslech, návštěvnost není to, co majitele trápí. I když si myslí, že mají v kuchyni dva výborné kuchaře, vadí jim, že se mezi nimi rozhořela bitva. Nechtějí přijít ani o Dášu, ani o Michala, a šéfa si zavolali, aby personál srovnal do latě.
„Asi máte nějaké manažerské slabiny,“ usoudil, když se seznamoval s prostředím „u dvou svatých“ na Arbesově náměstí. A brzy šéf zjistil, že v kuchyni toho bují mnohem více než jen špatné vztahy.
Jakmile Zdeněk prolistoval jídelní lístek, viděl, že toho bude mnohem víc než spory o hegemonii mezi panovačnou vyvařenou kuchařkou a vyučeným instalatérem, kterého vaření baví. Hlavně ho vytočila zažraná letitá špína za nechladící lednicí „ve smrti“ a špatně a neprakticky vybavená kuchyně. Než začnou vařit modernější jídla, po kterých zatoužil Filip, musí se tu provést noční generálka, jinak šéf odchází. Personál i majitelé vzali hrozbu o ukončení natáčení vážně a rozpustili všudypřítomnou mastnotu a vyhodili staré zbytky.
V době šéfova působení U sv. Filipa a Jakuba probíhaly přenosy z mistrovství světa v hokeji, takže fanoušci přijdou na televizní zápas, pivo a něco na zub. Majitelé dostanou úkol, Filip s Jakubem mají sami vymyslet vhodné jídlo a uvařit hokejový speciál. Něco vtipného a chutného, co připomíná hokejový puk. Jak si poradí po letech v kuchyni a co připraví fanouškům, aby se jim na zápas pěkně dívalo? „Ty vole, tady by se prodalo žrádla!“ vidí podnikatel Pohlreich skryté rezervy podniku. Nakonec vezme karbanátky do ruky šéf a hospoda praská ve švech.
Další den jdou na pořádný nákup masa, nechybí ani ledvinky a uzená žebra. Začnou vařit a Zdeňkovi se zdá šikovnější Dáša, která je pyšná na svou dršťkovou, kaťák a chřestýší oprátku. Na derniéru tohoto hitu jídelního lístku přijde i komik Luděk Sobota s manželkou Adrianou, kteří si z hecu „chřestýše“ (kuřecí nudličky) dají.
Restaurace U sv. Filipa a Jakuba má štěstí, že se tu čepuje dobré pivo a lidé si sem cestu najdou. Šéf nabádá majitele, aby svůj svatý klídek nahradili každodenní účastí a kontrolou v době oběda. Dále navrhuje rozšířit pivní sortiment, vařit jednoduchá domácká jídla, pár druhů dobře udělaného masa a dvě tři skvělé polévky. Prostě nic složitého. Problém vězí v hlavách majitelů a jejich chuti a invenci skutečně vést vlastní podnik. „O každém hostovi přemýšlejte jako o příležitosti zvýšit vaše tržby. Hezká čistá hospoda, kde se bude vařit hezké české jídlo,“ radí jim Zdeněk.
Co ještě uvidíte:
Jak dopadne návrat ke sv. Filipovi a Jakubovi? Dostanou na Smíchově hvězdičku? Vrátí se majitelům část entuziasmu, s nímž kdysi oba kamarádi hospodu otevírali?























































Diskuse
Tato restaurace = tragédie. S přáteli jsme si zašli na oběd cca 13:00. Obsluha přišla po deseti minutách, zeptala se na pití a dala nám menu. Kamarád si vybral guláš a já jsem si dala Penne. Servírka nám přinesla jídlo a penne(hromada suchých těstovin, jeden kousek brokolice a vše posypané sýrem). Zeptala jsem se servírky, zda je to v pořádku, že těstoviny jsou suché a jestli nemohu poprosit o omáčku.Neřekla nic a odešla. Kamarád byl znechucen guláše(dva kousky vepřové). Sem už nikdy!
Zjistila jsem, že ihned po odvysílání v říjnu jeden svatý odešel a zůstal jen ten brýlatý (Jakub?). Když o tom tak přemýšlím, zpětně si vybavuju, že od té doby došlo k několika citelným změnám k lepšímu. Stabilní personál, modernizace interiéru, rozšíření akcí, lepší webovky, pivní speciály a mnoho dalších drobností. Snad to vydrží, občas zajdeme na oběd a i lidí mají od té doby velmi často plnou hospodu. Jen to parkování je slabší, ale to asi všude v Praze.
byla funkční u článku o restauraci - viz http://www.iprima.cz/anosefe/discussion/167043