Ano, šéfe

Zdeněk Pohlreich usedl na bicykl a vydal se rozdávat radost a smích do překrásné krajiny na Šumavě. Šéfova mise byla a ještě bude poněkud netradiční, protože pod jeho ostřížím zrakem se octnou hned dvě restaurace.

Pořad, v němž se budou prolínat odlišná prostředí, je proto rozdělen do dvou dílů. Šéf nejprve přijel na zámek Kněžice v obci Petrovice, který vlastní dánští majitelé, a pak navštívil kouzelnou venkovskou hospůdku U Štěpána, jejíž majitel má hovězí farmu a ve své kuchyni podává steaky ze svého ekologického chovu. V obou dvou podnicích je radost posedět, ale nad jejich ekonomickou bilancí majitelé nejásají.

Paní Jette Boel a pan Niels Brochner, český honorární konzul honorární konzul v Dánsku, si zamiloval českou republiku a rozhodl se zde investovat. Zaujal ho chátrající secesní zámek Kněžice, kde býval domov pro seniory, a nákladně ho zrekonstruoval. Dnes je to luxusní hotel s wellness a konferenčním zázemím. Úplný ráj pro odpočinek a rekreaci. Šéf si tam ale připadal jako kůl v plotě. Dánští manželé plánovali hotel pro dánskou klientelu. Zámek fungoval jen v době, kdy tam byli ubytovaní hosté, jinak by byl zavřený. Tento záměr asi rok vycházel skvěle, ale v současné době už model nefunguje. Hospodářská krize ještě umocnila fakt, že Dánové nejezdí tak často a v takovém počtu jako kdysi. Proto majitelé uvažují o tom, že se přeorientují na české zákazníky. Vlastně se o to již nějaký čas pokoušejí, ale bezvýsledně.

Zdeněk Pohlreich shledal kultivované prostředí Kněžic jako podnik s obrovskými rezervami. Hosté, kteří na zámku bydlí, vyrážejí na výlety, hrají tenis, jezdí na kole a berou si občerstvení sebou, občas s nimi jezdí i kuchyně. Přes den se proto podávají rychlá a spíš jednoduchá jídla: omelety, sendviče, těstoviny, kupodivu čerstvé. Večeře vaří šéfkuchař Pavel letem světem, žádné české speciality, které by se do takového prostředí hodily a hostům se vepsaly do paměti. Při bleskové anketě na tenise, kam se šéf za dánskými hosty vypravil, aby zjistil, zda znají českou kuchyni a měli by o ni zájem, objevil nepopsaný list.

Dánové měli povědomí o guláši, pod českou rybou si neuměli vybavit nic. Kuchyni proto vládne losos. Personál se obává, že pokud se něco nestane, tak to tady zavřou. Šéf by rád věděl, zda a jak moc se bojí i majitelé. To ale až příště... Ze zámku do podzámčí je to co bys z kopce kamenem dohodil. Martin, jeden ze zámeckých číšníků, má ve Vojeticích přítele Štěpána. Chodí k němu na pivko, protože na zámku stojí šedesát korun.