Ano, šéfe

Zdeněk Pohlreich bude muset udělat pořádek ve velké kuchyni, vysvětlit učňům, jak by se správně mělo vařit, a hlavně se dohodnout s paní provozní, která si nenechá nic líbit. Nejtvrdším oříškem pro Zdeňka Pohlreicha ale byla právě majitelka podniku – náš šéfkuchař se snad poprvé někoho bál!

Ing. Naděžda Frolíková, původní profesí chemička, řídí firmu sama a v podniku je neustále. V restauraci ji najdeme nejčastěji v kuchyni, kde sleduje veškeré dění. Kontroluje výdej jídel, ale všímá si také toho, kolik a čeho hosté nechávají na talíři. Pokud jsou zbytky podezřele velké, neváhá provést rozbor – je přece profesí chemik. Z toho má šéfkuchař samozřejmě „velikou radost“.

Paní majitelka má spoustu plánů, pro které má dle svých slov podporu svého týmu. Usiluje o zvýšení úrovně svého podniku a chce nabízet zážitkovou gastronomii. Skutečnost je však taková, že její tým se jí snaží vysvětlit, že to není dobrý nápad, ale ona je ze své pozice majitelky silnější. Paní Frolíkovou netíží finanční situace, má perfektní zázemí u svého manžela – úspěšného slánského podnikatele. Podnikání má jako koníček, ale cítí zodpovědnost za lidi, které zaměstnává.

Zdeněk tedy bude sledovat snahu majitelky paní Frolíkové o perfektní fungující podnik. Fakt, že sama majitelka nemá zkušenost v oboru, je v mnohém na restauraci patrný, ale jako majitelka má poslední slovo. Peníze ji sice netíží, ale upřímně by si měla přiznat, že tržby nejsou ideální a že pokud by neměla to štěstí, že je ve svém, její podnikání by nebylo výnosné.

Zdeněk Pohlreich podrobí kritice některé plány paní majitelky, které ona považuje za skvělé – např. zmiňovanou zážitkovou gastronomii. Náš šéfkuchař jí však názorně ukáže, jak by mělo něco podobného vypadat. Co na to sebejistá paní Frolíková?