Ano, šéfe

Než začne Zdeněk Pohlreich ve třetí řadě svého pořadu rozdávat radost a smích a pérovat další restaurace, které uvízly v záchranné síti jeho gastropolepšovny, podívá se na zoubek dvěma podnikům z první série. Oběma udělil vloni svoji hvězdičku. Možná si návratů do oceněných hospod naplánoval i víc, ale v Benátkách nad Jizerou se zdržel déle, než předpokládal. Na Slepé koleji totiž dojeli opravdu na slepou kolej a šéf chce zjistit proč. Nejprve ale zavítá do pražského Blue Pointu, kam se skoro bál. Moc totiž nevěřil v jeho nápravu, nálepku tam udělil spíš podmínečně. Jak to v Libni a v Benátkách dopadlo, diváci uvidí, když si nenechají ujít úvodní speciální díl pořadu Ano, šéfe!, který se vrací na obrazovky televize Prima s plnou parádou. Šéf bude hodně cestovat do míst, kde o radu přímo škemrají. Pozná svérázné hospodské a dá pěknou sodu kuchařům.

Nechá vycídit hodně zašlých hrnců a odlednit prošlé mrazáky. Sám bude pěkně mrznout a předvede pár kristiánek na sjezdovce v Peci. Hlavně bude ale vařit, vtipkovat a sprostě láteřit, jak to umí jenom on. Po návratech na místo činu čeká diváky premiérový díl o „zámku potaženém olivovým suknem“ v Kralupech nad Vltavou, kde to rozjela parta pěkně ostrých mládenců s velkými ambicemi a minimálními zkušenostmi.

Návrat do Blue Pointu – nejšílenějšího podniku první série

Z ulice vypadá podnik podezřele stejně, šéf dostává strach hned u vchodu. Ohledává místo činu s rozsvícenou svíčkou, děsí ho tma. Provozovatel Tomáš Hrazděra se mu ale pochlubil, že udělali 130 jídel za den, jejich rekord je 170 obědů. V Blue Pointu jsou vůči krizi zřejmě imunní. V kuchyni už nejsou kuchaři, kteří pili Zdeňkovi krev, ale mladý muž, tvářící se přísně a velmi zaměstnaně. Bezzubý kuchař naštěstí zmizel v propadlišti dějin a s ním i jeho výmluvy. Jídelní lístek vypadá nadějně. Šéf hned vyzkouší řízek s jarním salátem a Caesar salát. Provozní, která mívala problémy s dodavateli, změnila image a vypadá spokojeně – stejně jako provozovatel. Samé dobré zprávy! Caesar salát nebyl špatný, i když obsahoval navíc maso, které není v původním receptu. Řízek byl dobrý, vysoký, s klasickým lehkým bramborovým salátem. Šéf musí zkonstatovat: „Dneska žeru jak ruský zájezd,“ což je dobré znamení. Po „malých porcích hnusnýho jídla velký porce celkem normálního jídla“ shledává šéf stav uspokojivým. „Není to určitě kulinářský chrám, ale když se někdo snaží, je to znát,“ konstatuje během ochutnávky v Blue Pointu Zdeněk Pohlreich. Pokud vás zajímá šéfovo rozhřešení, nezapomeňte si zapnout Televizi Prima.

Benátky nad Jizerou: Slepá kolej zeje prázdnotou. Kam všichni zmizeli?

Rozzlobený e-mail tvrdil, že to ve Slepé koleji stojí za starou belu. Jak je to možné, vždyť mladý „psychopat“ Pavel Vedral ještě relativně nedávno zvítězil ve vánočním speciálu v soutěži tří kuchařů? A Miloš Pařízek také nevařil vůbec špatně. Pozměněný interiér restaurace vypadá klidněji, ale aby toho klidu tady nebylo zase až příliš. Zdeněk Pohlreich zatím narazil jen na jednu známou přívětivou tvář – paní provozní. A dozvídá se, že hospoda změnila provozovatele. V kuchyni vládne nový kuchař a šéf si hned na zkoušku objednal kuřecí roládu a svíčkové řezy v kaparové omáčce. Žádná hitparáda to nebyla, dokonce mu prohodili přílohy a na jídelním lístku byly chyby. Zajetá živá restaurace teď působí nudně a ničím se neliší od spousty ostatních. Zdeněk se tedy vydává po stopách staré posádky. Začíná to být napínavé. Co dnes dělá pan Baxant a kuchař Pavel? Toho prvního majitel vyhodil, protože neplatil nájem. Vrátí se k řezničině? A Pavel? Ten se asi úplně zbláznil. Průčelí restaurace, kde nyní vaří, zdobí plakát s jeho fotkou a skromným upozorněním: Od nového roku pro vás vařím já, Pavel Vedral, vítěz pořadu Ano, šéfe!

A navíc už Pavel zase neví, kde je. Ve staročeské roubence U šmaku vaří kuře s thajskou rýží. To je na výchovnou facku! To kuchař Miloš Pařízek si otevřel vlastní restauraci, stojí nohama na zemi a mohl by být výzvou pro mladšího bývalého a zřejmě pomateného kolegu. Šéf je z toho všeho „vyplašenej jak žňová hlídka“ ale přesto bude i veselo, i když to původně neměl ani v úmyslu.