Vlčárna, Krásna Lípa
Zdeněk Pohlreich se řítí na sajdkáře BMW z roku 1936 do říše skal, vzácných živočichů a chráněných rostlin. Do Českého Švýcarska si šéfa pozvali manželé Panenkovi. Není sám.
Zdeněk Pohlreich se řítí na sajdkáře BMW z roku 1936 do říše skal, vzácných živočichů a chráněných rostlin. Do Českého Švýcarska si šéfa pozvali manželé Panenkovi. Není sám. Protože jsou jeho mise údajně čím dál nebezpečnější, veze si na pomoc kamaráda Romana Vaňka, šéfa Pražského kulinářského institutu. V penzionu Vlčárna spolu ochutnají překvapivě dobré jídlo, kuchařka Pavlína je talent. Proč si tedy Panenkovi zavolali na pomoc buditele českých restaurací? Nedokázali si zatím vytvořit stálou klientelu, nevydělávají a potřebují poradit, v čem vězí hlavní problém. Chcete-li vidět totálně rozhozeného šéfa, sledujte jeho další lekci ekonomičtějšího restauračního provozu v úterý 11. května ve 21.20 na Primě.
Vlčárna je kouzelný podnik s atmosférou. Příroda v okolí penzionu je překrásná, chovají se tu koně, co by kamenem dohodil, leží kozí farma. Majitelé, manželé Panenkovi, jsou stavaři a dům z osmnáctého století citlivě a nákladně zrekonstruovali. Každý pokoj dostal svůj styl a jméno, v lokále je kolem sálajících kamen v sametových boxech útulno, v čisté kuchyni dobře vaří, i když na jídelním lístku jsou obvyklé nesmysly. Do zdejší přírody se pomalu vrací losos, v lednici se ale mrazí předražený losos z Číny. V potoce se prohánějí pstruzi, v kuchyni však pečou pangasia. Proč tolik surovin z Asie v Lužických horách? Ale kůzlátka, třeste se, šéf má s vámi na Vlčárně jasné úmysly!
Nasnídat se na čerstvém vzduchu před hospodou je sen. Navíc snídaně, jaké nabízí zdejší štědrý švédský stůl, jsou opulentní jak v luxusním hotelu. Jako strávník si šéf liboval – to je České Švýcarsko v praxi! Host si libuje, ale majitel strádá. Šárku Panenkovou přijde jedna snídaňová porce na hodně přes sto korun. A Zdeněk Pohlreich soudí, že radovat by se měli oba – host i majitel. Hospoda se musí dělat srdcem, ale zároveň se srdcem dělat nesmí. Že to není protimluv, se pokusí přesvědčit majitelku, která počítat moc neumí. „V restauraci ani nemáme kasu,“ upozorňuje šéfa mladá Šárka, která pracuje na place a vidí to na rozdíl od maminky realističtěji. Má ale pocit, že s tím nic nesvede. Šárka mladší má zaječí úmysly a chce z té lesní „idyly“ prchnout. Šéf ji přemlouvá, ať ještě vydrží, přijel přece proto, aby provedl nepopulární reformy!
Šárčin otec je vášnivý motorkář a motorkáři i cyklisté mají na Vlčárně perfektní zázemí. Dokonce je tu letní pódium a sál, kde se dají pořádat rockové koncerty, zálesáci se mohou vyspat ve vojenském stanu. V kuchyni kraluje Pavlína a rok už visí vaření především na ní. I když není vyučená, vede si skvěle, ale neumí si práci zorganizovat. Ani nemůže. Jídelní lístek z pera Šárky starší je hrozně náročný, každé jídlo má svoji přílohu. Blonďatá Pavlína je vlastně malý zázrak. A zázrak je, že s takovou dřinou a chaosem ještě nesekla. Na zátěžový večer se přitom nebezpečně blíží kolona motorkářů! Jak tohle dopadne? Šéf v tom nechce nechat Pavlínu samotnou, asi se pěkně zapotí. A taky rozzuří. Chtějí majitelé vůbec nějakou změnu? Zatím to tak nevypadá!
Dívejte se už v úterý 11. května ve 21.20.




















Diskuse
Dobrý den, dnes jsme si vyjeli do Vašeho penzionu na oběd, protože jsme měli od loňského podzimu velmi dobrou zkušenost. Dnešní oběd nás zklamal natolik, že musíme reagovat. Stůl jsme měli telefonicky objednán. Po objednání nápojů jsem obdržel teplé nealko pivo. Když jsem se zeptal, bylo mi odpovězeno, že na tento produkt nemáte lednici, dobrá vypil jsem ho teplé. Jeden z objednaných nápojů jsme dostali po urgenci asi o dvacet minut později. Byla to coca-cola, rozlévaná z velké lahve bez chuti a chladu. Abych zhodnotil jídlo: polévka zelňačka velmi dobrá. Dalších dvacet minut po objednání druhých jídel (4 jídla) nám bylo řečeno, že rýže není. Dobrá, dali jsme si brambory. Grilovaná krkovička byla porce poslední. Náhradní špíz mix byl dosti vypečen, že ho stěží požíral pes pobíhající po lokále. Do restaurace jsme vstoupili ve 12:10 hod. Odcházeli jsme ve 14:00 hod.
..tak se nám na Vlčárně snad konečně začalo dařit. Jídlo pokud mohu hodnotit co jsme slyšel je na výtečnou,zábavy se rozjeli na dobrou cestu.Občasné kytarové výkendy se pokusíme plánovat i nadále.Jediné čeho je málo jsou lidé kteří dorazí na zábavu a to je stále málo.Vše bylo připravené a je jenom líto že se bavilo pár lidí....no doražte nebudete litovat.O jídlo se postaráme a dokonce se vařilo i po půlnoci...hlad je hlad.
Mějte se a doražte ahojky Robinn
No já jen doufám že se vše nevrátí do ,,starých" kolejí.Bylo by to smutné kdyby se ani napodruhé nepochopilo, že tak krásná hospoda s úžasnou kuchařkou nemůže zase vařit ty cizokrajný blafy. Pochopte už jednou provždy že jsme v čechách a cizí lidi k Vám jezdí na pravý český jídlo!! Svíčková,rajská,na houbách,gulášek se šesti......moc vám fandím aby se to povedlo a Vlčárna se zase vrátila tam kam by měla patřit.
Ahojky holky Robinn
musím oznámit, že se Pavlínka vrátila, zřejmě paní majitelka přistoupila na Pavlínky podmínky . Tak snad už budeme jako zákazníci spokojeni
Někdy mi reakce prostě nedá. Nestává se to často, ale na toto musím reagovat. Něco je otázka hamižnosti a něco otázka přežití. Můžtet se dívat na to, že hospodský chce hosty ošidit, nebo na to, že si váží svojí práce. Taky by se mohlo stát, že po vlčárně zbude opuštěná chalupa, kterou už nebudou moci její majitelé dotovat. Co je lepšího než pstruh z vedlejšího rybníka, nebo zvěřina z místních lesů? Proč dovážet lososa z Aljašky?
A o jakých čerstvých přílohách mluvíte? Myslíte smažené hranolky ze zmrzlého polotovaru? Nebo americké brambory nedělané v horkém vzduchu, ale ve friťáku?
Trochu se vzpamatujte. A nakonec jedno doporučení, po kterém jsem jako hospodář se zvířaty trochu zapochyboval o pravdivosti Vašeho příspěvku: Pokud chcete pro otce kvalitní ovčí mléko, pak si raději kupte mléčné plemeno. Suffolk je výhradně masné plemeno, kvalita jeho mléka je špatná (vím to, mám jich 70).
Krásné dny přeje
Aleš z Moravy