Proč páchají velryby sebevraždy? Vědci jsou na stopě

Každým rokem umírají na plážích stovky velryb, delfínů a dalších kytovců. I když zatím nevíme proč, už začínáme tušit.

„Může za to člověk!“ argumentují mnozí ekologové. Něco na tom asi je, ale sebevraždy velryb známe už z dob, kdy lidé na oceány ještě vůbec nevyplouvali. Kytovci se vrhají na pláže a umírají tam už od dob antiky. Samy, ve dvojicích, někdy celé rodiny a občas jsou jich najednou stovky.

Při vůbec nejhorší sebevraždě velryb zemřelo 835 zvířat, nejčastěji ale umírají skupinky o průměrně 20 členech. A v poslední době se to stává čím dál častěji poblíž míst, kde se vyskytují lidé. Máme velryby na svědomí?

Požehnání jménem sebevražda

Když se dostali evropští kolonisté za oceán a usídlili se v Nové Anglii, měli problém s nedostatkem potravin. Právě pobřeží Nové Anglie je ale (ze zatím neznámých příčin) jedním z míst, kde velryby páchají sebevraždy vůbec nejčastěji. Pro vyhladovělé osadníky nebyla mrtvá těla krásných mořských savců děsivá, naopak, znamenala pro ně požehnání.

Jeden z nejstarších obrazů uvízlých velryb pochází ze 16. století:FOTO:Wikimedia CommonsFOTO:Wikimedia Commons

Když se našly desítky mrtvých velryb, byla to pro lidi velká radost. Z tuny těžkých kytovců mohli získat maso pro své děti na celou zimu, a to ani nemluvě o tuku, ze kterého se dělaly svíčky. První zmínky o hromadných sebevraždách velryb máme už ze starého Řecka – popisuje je již Aristoteles. Spoustu dokladů o stejném fenoménu zaznamenali i středověcí kronikáři.

Delfíni zachránili tulení mládě. Projevili soucit?

Přibývá sebevražd?

Jestli je sebevražd velryb opravdu víc, to je otázka, na kterou se těžko odpovídá. V minulých staletích lidé nežili kolem pobřeží tak hustě jako nyní – proto je možné, že údaje z minulosti jsou zkreslené. Je ale jisté, že zejména v posledních desetiletí těchto podivných sebevražd přibylo.

Příčin sebevražd je totiž víc – a vlastně ani není jasné, jestli jde vždy o sebevraždy. Vědci ani dnes neznají příčiny asi půlky všech masových sebevražd velryb. Ta vysvětlená polovina bývá způsobena různými nemocemi, nejčastěji zápalem plic. Hodně sebevražd je spíš zoufalým útokem – vědci už několikrát v přírodě pozorovali, jak se velryby ohrožené hejnem útočících žraloků zoufale vrhají na mělčiny, kam se normálně žraloci nevydávají…

Jedna z nejhorších katastrof se stala roku 1902. Zemřely při ní na pobřeží Nové Anglie stovky velryb:FOTO:Wikimedia CommonsFOTO:Wikimedia Commons

Kromě toho může sebevraždy způsobit otrava chemikáliemi, které produkují řasy. Zejména tzv. „krvavý příliv“, při němž se toxické řasy namnoží natolik, že jsou jedovaté i pro člověka, vadí i citlivým kytovcům. U několika případů se spekuluje také o tom, že velryby ztratili orientaci po nečekané změně magnetického pole, podle něhož se orientují.

A co člověk?

Člověk ovlivňuje planetu momentálně tolik, že se podle některých vědců stal už i geologickým činitelem. Má obrovský vliv také na oceány a jejich obyvatele, jako jsou velryby. Několik sebevražd velryb se přičítá zřejmě oprávněně srážce zvířete s lodí – dezorientované lehce omráčené zvíře pak ztratilo směr a omylem se ocitlo na pláži. Zejména v posledních letech ale přibývá nebezpečí způsobené stále silnějšími sonary, především těmi vojenskými.

Jediná bílá velryba na světě na lodě neútočí. Jmenuje se Migaloo

Sonar je podvodní obdobou radaru: vydává ultrazvukové vlny, které se odrážejí od překážek v moři a pomáhají tak odhalit tvar mořského dna i cizí lodě. Zatímco člověk sonar prakticky nevnímá, pro zvířata jako velryby jde o ohlušující údery.

Mořští biologové potvrdili, že delfíny mohou silné sonarové vlny dokonce ohlušit, musí však být poměrně blízko zdroji. Pravděpodobnější příčinou než ohlušení je delfíní zvědavost. Všichni kytovci jsou velmi inteligentní zvířata, která se živě zajímají o vše nové v jejich okolí. Přestože se sonar používá už od II. světové války, pro velryby jde pořád o novinku – následují lodě vydávající ultrazvukové lodi a omylem pak mohou uvíznout na pláži, které si nevšimnou.

Armáda to bere na sebe. Ale...

Dokonce i americké vojenské námořnictvo potvrdilo, že přiznává svou spoluzodpovědnost za smrt kytovců. Ve zprávě z roku 2005 uvedlo, že vojenské sonary trvale poškodily nejméně 500 kytovců a dočasně mohly ublížit až dalším 8000. Armáda argumentuje jednoduše: kytovcům ubližujeme omylem a neradi, ale jde-li o věc národní bezpečnosti, jdou prostě zájmy velryb stranou.

Přesto se podařilo už vyjednat několik pozitivních změn. Od roku 2007 například udržuje americké loďstvo sonarové ticho u pobřeží Kalifornie, kde se vyskytuje mnoho vzácných druhů kytovců. 

Anketa

Věříte, že velryby páchají sebevraždy kvůli lidem?

reklama