O hovoru se ženami. Se ženami i Vojtou Kotkem
Jan Kraus se zajímal o to, jak se Yvetta Simonová udržuje v kondici, a zabrousil i na obdivovatele, které paní Yvetta kolem sebe měla. S Vojtou Kotkem Jan Kraus velmi rychle zavedl řeč na jeho vztahy a nestačil se divit, jak se tento idol dívek neohrabaně prezentuje. Janu Krausovi nezbylo než ho trochu proškolit v konverzaci se ženami. A s Alenou Kupčíkovou se brzy dostal do rozpaků, když mu tato mladá výtvarnice popsala svou techniku umělecké tvorby. Zaskočila ho i její žádost o poskytnutí materiálu na některé z jejích dalších děl.
Premiéru dalšího dílu druhé série Show Jana Krause uvidíte v pátek 3. února ve 22.10 na Prima family. Jedná se o díl natočený 16. 12. 2011, který měl být původně odvysílán 23. prosince 2011.
Jan Kraus přivítal paní Yvettu Simonovou se slovy: „Je povoleno říct, kolik let zpíváte?“ „Ale jo, takhle vypadá člověk, který pracuje 50 let,“ odpověděla paní Simonová. Jana Krause zajímalo, jak se paní Yvetta udržuje, že vypadá tak dobře. „Denně cvičím a cvičím i hlas, z čehož asi sousedé nejsou nadšeni,“ podotkla paní Simonová. Vyprávěla o tom, že nejhezčí období je pro ni období jejích začátků. „Suchý strohý hlas Karla Vlacha mi tehdy po telefonu nabídl spolupráci a od té doby to byla smlouva na celý život,“ řekla paní Simonová. „Jak často dnes vystupujete?“ chtěl vědět moderátor. „Tak šestkrát do měsíce. Mám za sebou zrovna vánoční koncert,“ prozradila paní Simonová. Moderátora zajímal recept na soukromou pohodu.
„Napijete se někdy vína?“ chtěl vědět. „Ale jo, ale tady se víno nepije, jak koukám,“ posteskla si za smíchu publika zpěvačka. „Soukromý život nebyl nijak záviděníhodný, protože jsem byla stále na cestách. S tím se partneři nesrovnali,“ vysvětlila paní Yvetta. „Ale zájemců bylo dost, ne?“ zajímal se moderátor. „Ale jo, těch bylo dost,“ přiznala paní Simonová. „Vlach mi po mém druhém rozvodu najednou začal psát hodně vokály, značky a tak,“ přiznala zpěvačka Vlachův zájem. Popsala, že oba její manželé žárlili na Milana Chladila, s nímž dlouhá léta zpívala. „Ale publikum mi dlouhá léta vrací všechny ty trable, které jsem celý život v soukromí zažívala. S muzikou není život snadný, ale je krásný,“ upřesnila.
Moderátor přivítal herce a režiséra Vojtu Kotka a pustili si záběry z filmu Perfect Days, kde Vojta mj. točil milostné scény s partnerkou Jana Krause: „To je jedna z nejhnusnějších scén…“ komentoval moderátor s nadsázkou milostnou scénu Vojty a Ivany Chýlkové. „To vy rád asi tyhle scénky, ne?“ rýpnul si moderátor. „No, nevyhýbám se jim,“ kontroval Vojta. „Jedna naivní novinářka se vás ptala, jestli umíte být sám, bez partnerky, a vy jste jí odpověděl, že vždy od února do června někoho máte. Co to znamená? Vy jste zábavnej tak na čtyři měsíce?“ zajímal se moderátor. „Někdy čtyři měsíce stačí…“ prozradil Vojta. Probrali pak spolu jeho vztahy: „Nejdřív jsem byl hrozně hodnej a pak zase hrozně hnusnej… Teď jsem volnej.“ „To je vidět podle toho, jak jste našňořenej,“ popíchl ho moderátor.
„Jsem schopný se strašně zamilovat a těžko se mi z toho dostává a známí mi říkají: ‚Co blázníš, vždyť je ti 23!‘,“ prozradil Kotek. Jana Krause zajímalo, jestli je Vojta jako režisér schopný dát nějaké herečce vizi. „Musíte působit jako intelektuální tahoun pro tu ženu,“ doporučil mu moderátor. Moderátorova doporučení a taktiky, jak se má chovat ve vztahu a k ženě, Vojta příliš nechápal: „Ale člověk si to komplikuje těmi všemi teoriemi o tom, jak na věc,“ vysvětlil. Jana Krause zajímalo, jak Vojta nabízí roli hercům: „Zkuste to třeba nabídnout mně,“ vyzval Vojtu. „Podívej se, maličká…“ obrátil se k němu za smíchu publika Kotek.
Moderátor nakonec přivítal Alenu Kupčíkovou, která je výtvarnice. „Já říkám, že jsem výtvarník, dyslektik, dysgrafik a dysortografik,“ upřesnila Alena. Popsala, že udělala pro děti – dyslektiky – speciální pomůcky a slabikář. „Já jsem jako dítě mohla skončit ve zvláštní škole – a pak jsem vystudovala akademii,“ vysvětlila s nadsázkou svou motivaci pro to, aby se začala věnovat dyslexii. Alena Kupčíková moderátorovi předala dárek, kreditní kartu, která je vyzdobena speciálním způsobem: „To není namalované, to je vytvořené z chloupků ženského ohanbí,“ vysvětlila. Prohlédli si i její obrazy: „To také není namalované, to je z chloupků,“ pochlubila se Alena. Svěřila se, že má ve své sbírce chloupky z celého světa. „Když mi dáte své chloupky, udělám z toho váš portrét,“ nabídla výtvarnice.
„Já na to nejsem připravenej, řekněte si Kotkovi, tomu se přezdívá chlupáč,“ navrhl moderátor. Pochlubila se, že k Mikuláši teď dostala dva pytlíky chloupků. „Mám kamarádku, ta mě zásobuje, ta má skvělou kvalitu,“ přiznala Alena. Popsala, že jeden obraz trvá od jednoho dne až po jeden měsíc. „Ale když je dobrej chlup,“ upřesnil moderátor. Popsala, že nejdřív musí chloupky rovnat a teprve pak může začít tvořit a zažehlovat. Vyprávěla, jak měla v Paříži dostat cenu a nakonec ji zcenzurovali. „Paní Chiracová mi měla předat jednu prestižní cenu, ale nakonec se všichni báli. Ale Němci, ti mě milují,“ dodala. Pochlubila se také, že její partner jí dobrovolně a pravidelně dává své chlupy. „Kdybyste mi dal svůj chlup i vy, mohli bychom udělat nějaký projekt,“ navrhla. „Myslíte jako – chlupy celého světa, spojte se?“ pobavil moderátor diváky.
Yvetta Simonová
Česká zpěvačka, jedna ze stálic české populární hudby. Začala nejprve zpívat jako operetní a muzikálová zpěvačka v bratislavské operetě a posléze i v Hudebním divadle v Karlíně. Teprve později se z ní stala zpěvačka populárních písní.
V roce 1958 začala spolupracovat s orchestrem Karla Vlacha. Na přelomu 50. a 60. let našla ideálního pěveckého partnera v Milanu Chladilovi. Bývalý swingař Chladil a Simonová s operetní průpravou vytvořili jeden z nejstabilnějších pěveckých párů v historii české populární hudby a zvláště u konzervativní části publika se těšili oblibě až do Chladilovy předčasné smrti v roce 1984.
Na první pěvecké úspěchy pochopitelně navazovala i bohatá spolupráce s televizí a od konce 50. let se Yvetta Simonová objevovala v řadě hudebních a zábavných pořadů, svou pozici jedné z předních zpěvaček stvrdila druhým místem v populární anketě Zlatý slavík (1962, 1964, 1965), v polovině 60. let vydala také své první LP desky. Zpívala i v několika filmech, za zmínku stojí především její nadčasové hity Whisky, to je moje gusto a Když v baru houstne dým, které zazněly ve filmu LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Ve spolupráci s Milanem Chladilem pořídila Yvetta Simonová několik samostatných recitálů v televizi (My dva a čas, 1973).
Do soukromého i pracovního života Yvetty Simonové výrazně zasáhla polovina 80. let, kdy zemřel Milan Chladil (1984) a Karel Vlach (1986), zpěvačka pak začala spolupracovat s Karlem Hálou nebo Milanem Drobným. Počátkem 90. let pak začala různá vydavatelství zveřejňovat její starší nahrávky. Yvetta Simonová stále koncertuje.
Vojta Kotek
Patří k mladým hereckým talentům. Narodil se v roce 1988 v Praze, v divadelní rodině. Jeho otec hraje v Divadle Járy Cimrmana a matka vystudovala produkci na DAMU. Od osmi let se věnuje dabingu. Známý je především jako český hlas čaroděje Harryho Pottera, ale také jej můžete slyšet na několika nahrávkách Spejbla a Hurvínka. Za sebou má i divadelní zkušenosti, ve Stavovském divadle účinkoval v představení Mistr a Markétka, v Národním divadle se objevil ve hře Maryša a v divadle Globe v dramatu Richard III. Hlavní roli si zahrál ve filmu režiséra Ivana Pokorného Únos domů, účinkoval i v několika televizních filmech, např. Tuláci v režii Víta Olmera, kde měl též hlavní roli, menší role ztvárnil v TV inscenacích Smrt pedofila, Josef a Ly a I ve smrti sami nebo např. v seriálu Pojišťovna štěstí. V roce 2004 si zahrál Rendyho po boku Jirky Mádla ve filmu Karla Janáka Snowboarďáci. V roce 2006 měl premiéru celovečerní film Rafťáci. Od té doby hrál v řadě filmů, naposledy například ve filmu Alice Nellis Perfect Days. V současnosti se také věnuje dabingové režii a hraje v divadle Járy Cimrmana.
Alena Kupčíková
Výtvarnice, která nepotřebuje barvy ani štětce; přesto patří k uznávaným, třebaže kontroverzním výtvarnicím. Své obrazy vytváří s pomocí pinzety, lepidla a chomáče chloupků – obvykle z ochlupení svých kamarádek. „Jednou jsem svému příteli chtěla udělat dárek. Tak jsem si ustřihla pár chloupků a udělala jsem erotickou figuru – chlupatici. Byl z toho úplně paf. Ukázal ji známým a jejich reakce byla překvapivě negativní," vypráví. Nejvíc ji prý zaskočilo, že si myslela, že chlupatice dělá pro muže a že se nakonec líbí hlavně ženám. „Pánové jsou z toho zaražení. O mých obrázcích jim dělá problém třeba jen mluvit, neumějí najít správná slova, a když jdou na výstavu, vezmou s sebou radši přítelkyni…" Chloupky doma archivuje v pytlících nebo v krabičkách. K práci potřebuje jen lepidlo a pinzetu. „Většinou to dělám u televize. Někdo háčkuje, já dělám chlupatice," směje se. Chlupatice prý pohoršily i Francouze, když tam vystavovala. „Nejdřív mi chtěli dát cenu, a když zjistili, co jsou chlupatice zač, zalekli se a řekli, že by paní prezidentová Chiracová, která mi měla dát cenu, mohla být pohoršena. Obrečela jsem to," přiznává. Ale dodává, že třeba v Německu se její práce líbí. Její chlupatice jsou i ve sbírkách NG v Praze.
Zdroj fotografií: TV Prima










































