Hasič, který spatřil posmrtný život

Stalo se to v roce 1989. Nezapomenutelný den, kdy John Hernandez společně s dalšími hasiči málem zemřel, začal zvláštním pocitem neklidu. Hernandez si nemohl pomoci a ještě před odchodem do práce naznačil své ženě, že má zlé tušení a že se možná už nikdy neuvidí.

Divné tušení věcí příštích

Podle jeho slov jde ten pocit jen těžko popsat, jednoduše mu bylo neuvěřitelně nepříjemné toho dne svou rodinu opustit. Cítil, že se velmi brzy stane něco nepříjemného, ale věděl, že pracovní povinnost mu velí chtě nechtě dorazit do zaměstnání. Během ubíhajících hodin pak zjistil, že se i další členové posádky cítí nesví. John je i dnes velký muž – vysoký, s atletickou postavou, přesto však během rozhovoru s Arvinem Gibsonem mluvil s tichou pokorou, která není u mohutných mužů obvyklá. V roce 1989 byl členem elitní hasičské skupiny zvané Žhavé výstřely (Hotshots) a šlo o posádku, jejímž úkolem bylo přiblížit se co nejvíc k centru zvláště obtížných lesních požárů a dostat je pod kontrolu.

Toho zvláštního dne byl nahlášen požár v divočině a posádka šla do akce. Vrtulník vysadil Johna (jako velitele posádky) a další dva 20členné oddíly Hotshots k epicentru ohně na vrcholu strmé hory. Všude okolo mužů plál hustý borovičnatý a dubový porost. Stočil se vítr a začal hnát oheň z kopce dolů, do údolí.

Jedním z možných taktických postupů při boji s přírodními požáry, zejména lesními, je založení tzv. protipožáru. Jedná se o vysoce rizikový postup, jehož nesprávné provedení může v důsledku vyústit v další ohnisko nového nežádoucího hoření. Vždy jde o akutní nejzazší opatření a i v tomto případě k němu došlo. Bylo rozhodnuto, že jeden z týmů se bude snažit vytvořit požární linii a druhý bude přibližující se oheň z opačné strany krotit tím, že založí protipožár a vytvoří tak bariéru. Na spáleništi, kde nebude mít kupředu postupující požár už co spálit, se měl postupně zastavit.

Ohnivé peklo

Vytvoření požární linie zahrnovalo vyčištění trasy od stromů a keřů několik metrů dolů z kopce pomocí motorových pil a dalších ručních nástrojů. Druhý tým – jehož úkolem bylo postupovat z opačné strany – začal zapalovat vše, co se dalo, před nově vybudovanou požární linií. Oheň, který zapalovali, měl hořet před nimi, a vítr jej měl hnát ze svahu směrem k primárnímu požáru.

Sklon kopce, na kterém hasiči pracovali, byl asi 40 stupňů. Postupovali dolů po strmém svahu, když náhle v části trasy k jejich hrůze vítr změnil směr a obrátil se. Stromy před hasiči postupujícími z kopce dolů se v ten moment změnily ve žhnoucí stožáry a celé místo zachvátily plameny. Nebylo kam uniknout.

K součásti vybavení, s nímž hasiči vyráží do akce, patří i ohnivzdorný batoh. Ten mimo jiné obsahuje hliníkovou fólii, kterou v nouzi, ohrožení žárem a plameny, mohou přes sebe přehodit. Tyto fólie jsou ale účinné pouze v případě, že ještě předtím hasiči zalehnou do předem vyhloubeného ochranného příkopu bez zbytků hořlavých organických materiálů. Problémem v tomto případě bylo, že obrovský vítr, který obrátil směr požáru, zamezil hasičům si takový příkop vyhloubit.

Posádky zachvácené panikou se snažily vrátit se po příkopové stezce, kterou vybudovaly. Planoucí stromy žárem explodovaly a jejich bezprostřední okolí zachvátil oheň. Kyslík »krmící« požár byl nasáván od země, kde se hasiči krčili a snažili se alespoň trochu nadechnout. Přesto jej bylo málo, a tak jeden po druhém padali na zem a dusili se…

Všichni LEVITOVALI dva metry nad zemí!

V té chvíli Johna napadlo: „To je ono. Teď umřu.“ A s touto myšlenkou, která jím projela jako nůž máslem, náhle zjistil, že shlíží odněkud shora na své tělo, ležící na zemi. Hluk a žár pekla, které jej do té chvíle obklopovaly, byly pryč a John se náhle cítil zcela klidný. Když se rozhlédl, spatřil i další kolegy, kteří také »stáli« zhruba dva metry nad svými ležícími těly... Jeden z členů Johnovy posádky měl od narození pokřivenou nohu a teď tu visel ve vzduchu a díval se na něj. John mu pohled vrátil a řekl: „Podívej, José, máš rovnou nohu!“

Pak se objevilo jasné světlo. John Hernandez jej popsal takto: „Světlo – fantastické světlo! Nikdy jsem takové neviděl. Bylo jasnější než slunce svítící na sněhovou pláň. A přesto jsem se na ně mohl dívat a nebolely mě z toho oči.“

Poté pomalu ustoupilo a John spatřil dav dalších bytostí – mnoho z nich byli jeho zesnulí příbuzní spolu se svými domácími mazlíčky a dalšími zesnulými přáteli jeho rodiny. Byl tu i jeho pradědeček, který zemřel, když bylo Johnovi devět let,…

Co všechno hasič během prožitku blízké smrti ještě spatřil? To vše a mnohem více se dozvíte v nových Záhadách života - červencové číslo je k dostání na vašich stáncích již od úterý 21. června 2022!

V aktuálním čísle také najdete:

ZNÁME PŘEDPOVĚĎ PRO ČESKO! Co nás čeká v letech 2022-2025 podle proroctví palmových listů?

Paranormální jevy: Proč není dobré mít doma urny s ostatky mrtvých?

Sochy Panny Marie se v Irsku samy hýbaly! Co způsobilo v roce 1985 davovou hysterii?

• Děsivá židovská kletba způsobila smrt dvou izraelských premiérů!

• Velká letní soutěž pro čtenáře: Pojďte s námi lovit strašidla a vyhrajte úžasné ceny!

• Houby nás mohou chránit i před rakovinou: Víte, co sbírat v lese?

• „Tetování je mocná magie, umí ovlivnit lidské osudy!“ Velký rozhovor s nevšední tatérkou Annou Penak

…a mnoho dalšího

Záhady života. Víc než jen časopis.

Jak získat Záhady života za stánkovou cenu včetně poštovného až do schránky?

Objednat můžete na www.zahadyshop.cz nebo www.send.cz (na výběr předplatné v mnoha variantách, nebo jeden výtisk)

Více info na www.facebook.com/zahadyzivota/ nebo www.zahadyzivota.cz.