Přírodovědecká fakulta oslavila sté výročí založení

Za účasti významných akademiků, děkanů přírodovědeckých fakult napříč Českou republikou, studentů i vzácných hostů v čele s japonským velvyslancem se včera uskutečnila oslava 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Stalo se tak v rámci slavnostního zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy dne 24. června 2020, tedy přesně v den stého výročí vydělení přírodovědeckých oborů z mateřské Filozofické fakulty.

Půdu pro založení Přírodovědecké fakulty připravil bouřlivý rozvoj přírodních věd v předchozím století a významné objevy, které měnily svět a přispívaly ke skokovému vývoji ve všech oblastech života společnosti. Od roku 1348 to byla teprve prvá fakulta, která byla jiná než původní čtyři zakládající fakulty a která vznikla vydělením z Filozofické fakulty. Kromě v současnosti vyučovaných oborů biologie, chemie, geologie a geografie a jejich učitelství (a novodobých dalších) se tehdy na Přírodovědecké fakultě vyučovala i matematika, fyzika, farmacie a astronomie. Ostatně prvým děkanem fakulty byl profesor matematiky Karel Petr. Následný vývoj univerzity vedl k založení dalších samostatných fakult, kterých je v současnosti 17.

V uplynulých 100 letech na fakultě pracovalo velké množství pedagogů a vědců, významných kapacit ve svých oborech, z nichž někteří jsou známí i mezinárodně. Za všechny lze jmenovat alespoň nositele Nobelovy ceny prof. Jaroslava Heyrovského, biologa Bohumila Němce, vědce, pedagoga a politika Vladimíra Krajinu, geografa a zakladatele Mapové sbírky Václava Švamberu, geologa Františka Slavíka.

V úvodu slavnostního shromáždění akademické obce připomněl rektor Tomáš Zima nejen události, které na den přesně před sto lety předznamenaly vznik přírodovědy, ale i obnovu výuky na fakultě po konci války 18. června 1945. Vedle historických milníků rektor zmínil i významné osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do vývoje a dobrého jména fakulty a které získaly prestiž a významné postavení nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku. „Přeji fakultě, absolventům, studentům i jejich učitelům hodně dalších úspěchů při rozvoji nového poznání a přinášení střípků vědění do mozaiky znalostí naší společnosti,“ uzavřel své vystoupení rektor Zima.

Slavnostní zasedání pozdravil i zástupce diplomatického sboru Jeho excelence pan Kaoru Shimazaki, velvyslanec Japonska v České republice. Pan velvyslanec netajil nadšení ze skvělých vztahů, které dlouhodobě panují mezi oběma zeměmi. Vždyť Velvyslanectví Japonska v ČR (respektive z počátku Vyslanectví v ČSR) existuje s přestávkami téměř tak dlouho jako Přírodovědecká fakulta.

Stoletému vývoji fakulty a jejímu rozvoji se ve svém vystoupení věnoval i Jiří Zima, děkan Přírodovědecké fakulty UK. „Měl jsem štěstí, že jsem do funkce děkana nastoupil po předchůdcích – děkanech Vladimíru Kořínkovi, Petru Čepkovi, Karlu Štulíkovi, Pavlu Kovářovi a Bohuslavu Gašovi, kteří fakultu neustále posouvali vpřed, takže dnes patří k uznávaným a výkonným vědeckým pracovištím,“ konstatoval Jiří Zima.

Vrcholem slavnostního zasedání Vědecké rady v Karolinu se stalo udělení 32 stříbrných medailí Přírodovědecké fakulty významným osobnostem, které se zasloužily o rozvoj fakulty a jejích jednotlivých vědních oborů.

Více info na www.natur.cuni.cz.