První (post)koronavirovou premiérou Studia Ypsilon je komedie kolem požáru Národního divadla

Ani pandemická situace a zavření divadel nezabránilo Ypsilonce v nazkoušení nové inscenace NÁRODNÍ TRAGÉDIE aneb PŘEKRÁSNÝ NADHASIČ PRAŽSKÝ, jejíž dubnová premiéra byla zrušena, přesto, jak to bylo možné, se zkoušelo dál, takže mohlo dojít alespoň k předpremiéře 2. července, kterou Ypsilonka symbolicky (víceméně domácky) ukončila sezónu minulou 2019/2020 a konečně premiérami 10. a 14. září v 19. 30 hodin ve velkém sále divadla nadějně zahájila sezónu novou 2020/2021.

Režie hry od Ivy Peřinové se ujal ve Studiu Ypsilon již podruhé hostující Peter Oravec, výpravy Ondřej Zicha a hudební adaptace Miroslav Kořínek a Dominik Renč. Vedle kmenových herců Jiřiny Vackové, Martina Bohadla, Lumíry Přichystalové, Martina Janouše, Kryštofa Mendeho, Lenky Loubalové, Renaty Rychlé, Miroslava Novotného, Jana Večeři, Veroniky Soumarové, Jana Bradáče a Dominika Renče si v Ypsilonce opět zahraje také Václav Helšus, dříve člen souboru v době ještě libereckého působení této dnes přední pražské divadelní scény.

Příběh je inspirován skutečnou událostí – požárem Národního divadla. Tragédie! Co čert nechce, vznikla z toho znamenitá komedie, ve které se zřetelně zrcadlí i česká povaha. Zároveň hodně muziky! Hravě ironický příběh, který propojuje historická fakta a dobové souvislosti s fiktivním lidským osudem, s radostmi i strastmi, jež mladý, pohledný a odvážný hasič Čeněk zažívá v průběhu let stavby Národního divadla. Jímavě rozverný příběh o hrdinovi, kterého si historie připomíná jako toho, jehož vlastní pohřeb, pořádaný za účasti hasičských sborů právě v den vznětí Národního divadla, tj. 12. srpna 1881, se stane příčinou fatálního zpoždění pražských hasičů, pročež „Národní“, ovšem i shodou dalších nepříznivostí, lehne popelem.

Jak píše v programu ke hře Jan Schmid: „Zajímavé, že se o tom, co nás potkalo – vyhoření Národního divadla – hodně mluvilo, psaly o tom všechny noviny, až událost začala nabírat i jiné obrátky, a protože byla záležitostí všech, celého národa, stala se i komedií, kterou můžeme chápat i jako projev v dějinách vzácného sjednocení.“ Zařadit do ypsilonského dramaturgického plánu divadelní hříčku na toto téma, vpravdě komedii na pozadí tragédie, prý Jana Schmida napadlo (možná už v předtuše současné celospolečenské krize) po přečtení diváckého dopisu, napsaného po zhlédnutí teprve nedávno ve Studiu Ypsilon uvedené náročné kmenové inscenace Spálená 16, v časových skocích kaleidoskopicky a mnohdy nečekaně až objevně odkrývající genius loci domu a ulice, kde divadlo sídlí, včetně významů a hodnot, jež rychlému a většinou i povrchnímu dnešku zpravidla unikají.

Více info na www.ypsilonka.cz.