ZÁHADY ŽIVOTA: Mireček (12†): Je mi líto, že jsem se zabil!

Neuvěřitelný případ z nedávné praxe české terapeutky
Záhady života
Záhady života
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Smrt dítěte je vždy obrovské neštěstí a ztráta, o které se mluví jen těžko. A ještě hůře, pokud je příčinou smrti sebevražda. V naší společnosti se jedná o stále tabuizované téma, ovšem to ani zdaleka neznamená, že k takovým otřesným případům nedochází. Regresní terapeutka Lucie Machová nás se souhlasem rodičů seznámila s případem malého Mirečka (†12), který se s nimi po své smrti spojil a dozvěděli se věci, o nichž dosud neměli ani tušení. Kdo chlapce toužil zmanipulovat a získat jeho nevinnou dětskou duši? A opravdu existují duchové Našeptávači? Konečný názor si budete muset udělat sami.

Když jste se s Mirečkem poprvé pokusila o komunikaci, jak to probíhalo?

K práci jsem měla jen jeho fotografii. Přes ni jsem se podívala, kde se Mirečkova duše nachází. Začala jsem komunikovat s jeho duší a hned mi bylo jasné, že Mireček do Světla nikdy neodešel a stala se z něj tzv. bloudivá duše. Když mě spatřil, byl překvapený a také vystrašený z toho, co bude následovat. Představila jsem se mu a vysvětlila, proč se ho snažím zkontaktovat a že mě o to poprosila jeho rodina. Když jsem se během našeho rozhovoru lépe rozhlédla, že uvědomila jsem si, že stojí v nějaké místnosti. Zeptala jsem se ho, kde se právě nacházíme. On jen kývl rukou směrem ke stěně a smutně řekl: „Jsem u tatínka v obýváku.“ Když jsem později jeho rodičům tu místnost, kterou mi ukázal, popsala, její popis odpovídal tomu, co jsem viděla. A zajímavé bylo, že přesně tou dobou byl Mirečkův táta skutečně doma – a seděl v témže obývacím pokoji. Alespoň mi to později potvrdil. O přítomnosti svého syna ale nevěděl.

Vidíte v tu chvíli Mirečkovýma očima a vnímáte to, co on… nebo jak to funguje?

Ne, do mého vědomí přichází některé informace jako příběh. Jsem zkrátka pozorovatelem a nijak nedokážu ovlivnit to, co vidím. Co mi duše umožňuje vidět. Mireček stál přede mnou, celý prostor byl zahalen do černočervené barvy. Bylo to ponuré a temné. Když jsem se lépe porozhlédla, zalapala jsem na chvíli po dechu, protože mi došlo, že je v prostoru ještě někdo, kdo se přede mnou zatím skrývá. Nejdřív jsem se s Mirečkem přátelsky bavila, a když mi začal důvěřovat, požádala jsem ho, aby mi to, co je zatím utajeno, ukázal. Chtěla jsem vědět, kdo je tam s ním. Mireček se při komunikaci se mnou díval do země, měl hlavu sklopenou a úzkostlivě se mi vyhýbal pohledem. Zajímavé bylo, že když jsem o jeho chování později vyprávěla rodičům, řekli mi, že právě takto se Mireček choval v poslední době hodně často. Sklopená hlava, svěšená ramena, prázdný pohled.

Jak zareagoval, když jste se ho zeptala na tu tajemnou osobu?

Vyděsil se a bylo znát, že z ní má strach. Ale pak mi ji ukázal, stála přímo za ním. Byla to děsivá, temná postava. Věděla jsem, že je to nějaký muž. Když jsem se o tomto nepříjemném setkání později zmínila rodičům, všechno jim do sebe začalo zapadat. Chlapec se totiž své tetě a strýčkovi kdysi dávno svěřil, že ho každou noc navštěvuje nějaký děsivý černý muž v kápi. Hodně se ho bál. Rodiče mi to neřekli, asi mě nechtěli dopředu ovlivňovat. O to větší bylo jejich překvapení, když tuto informaci získali i ode mě. Mireček mi pak ukázal úplně všechno, i ty nejmenší detaily jeho sebevraždy a všeho, co jí předcházelo. Rodina o způsobu smrti nechce mluvit a já budu její přání respektovat.

To je samozřejmé. Jak onen černý muž v kápi reagoval, když jste na něj poprvé promluvila?

Přesně tak, jak se dalo očekávat. Začal mi vyhrožovat smrtí a varoval mě, abych se ani neopovažovala si s ním zahrávat. Byl vulgární a sprostě mi nadával. Nenechala jsem se nijak zastrašit, pro mě byl opravdu důležitý jen Mireček. Mám už zkušenosti a vím, jak se má správně a bezpečně s takovou temnou duší pracovat. Pokračovala jsem dál a pokládala mu otázky, dokud mi na ně nezačal odpovídat. Jeho reakce byly zuřivé a agresivní. Křičel se skálopevnou jistotou v hlase: „Ten chlapec je můj!“ Mluvili jsme spolu asi deset minut a z toho, co mi ukázal, mi bylo doslova zle.

Jak to?

Když viděl, že mě nezastrašil, začal se chlubit tím, co už dokázal a jak chlapce ještě za života ponižoval. Měl z toho neskutečnou radost. Muž v kápi mi také tvrdil, že Mirečka donutil krást a schovávat peníze, ale to je jen jedna z mála věcí, o níž rodiče nevěděli. Žádné peníze po jeho smrti nenašli. Tato duše se mi vlastně celou dobu našeho rozhovoru vysmívala. Dělalo jí dobře, jakým způsobem Mireček ukončil svůj život a ona tak dosáhla svého. Bez jakýchkoliv výčitek mi přízrak v kápi sdělil, jak Mirečka každodenně urážel a ponižoval. Vůči mně si chtěl nastavit postavení, že je přece hrdina, když dokázal mladého chlapce donutit k sebevraždě. Pro něj to byl úžasný zážitek.

Co jste se od něj dále dozvěděla?

Každý den mu neustále říkal, že je tady zbytečný a jeho život není vůbec důležitý. Zjistila jsem od něj, že nutil chlapce ubližovat i svému psovi. To mi rodiče nepotvrdili, měl jejich pejska moc rád. Ale asi po 14 dnech si maminka vzpomněla, že měl kdysi dávno plyšového psa, kterého jednoho dne úplně zničil a nakonec z něj vytrhal všechnu vatu. Když se ho maminka zeptala, proč to udělal, nedokázal ze sebe vysoukat ani slovo. Zašeptal jen: „Já nevím mami.“ Když zohaveného plyšáka chtěla vyhodit, rozplakal se a prosil, aby si ho směl nechat, že ho má moc rád.

Chcete zjistit, co dalšího neuvěřitelného Mirečkova duše vyprávěla i jak Lucie Machová rodičům dokázala, že opravdu mluví s duší dítěte? Více si  přečtete v říjnových Záhadách života, oblíbeném časopisu o mystériích, zdraví a duši.

V aktuálním čísle také například najdete:

• Utajená magická praxe Aleistera Crowleyho, nejzvrácenějšího černého mága světa

• Druhý díl rozhovoru s Julií Sellers: Dechberoucí vzpomínky jejího muže na budoucnost

• V Bajči na jižním Slovensku přistáli mimozemšťané! Co vypověděli paralyzovaní svědci?

• Brooklynská záhada, Mollie Fancherová, 50 let nejedla a nespala

• Enfieldský poltergeist a entity očima vědy: Malá Janet v pokoji levitovala

•  Krvavé mystérium staré satanistické svatyně

• 33 dnů »kralování« papeže Jana Pavla I.: Proč zemřel? Zavraždili ho mocní?

• Mystéria II. sv. války: Zombie vojáci - Droga, s níž šla Hitlerova armáda do boje

• Záhada pětiúhelného hradu: Je v horách u Montséguru ukrytý svatý Grál? A kdo byli Dokonalí?

•  Živé šachy šíleného inkvizitora - Jak se ze sadisty stal svatý mučedník

• Zánět močových cest - znáte bylinky, které vám pomohou?  Poradíme, jaké směsi si namíchat

• Energetický plakát na celý měsíc

• Zpověď květinové terapeutky Aleny Cetkovské

• Co pomůže suché a problematické pokožce? Oleje na kůži

Říjnové číslo najdete na vašich stáncích už od 3. 10. 2019!

Více info na www.facebook.com/zahadyzivota nebo www.zahadyzivota.cz.

časopis Záhady života
časopis Záhady života
Reklama
Reklama