Před dvěma roky vydala Světová zdravotnická organizace seznam deseti největších hrozeb, které z hlediska medicíny lidstvu hrozí. Na čelném místě v něm byla antibiotická rezistence.

Odpadní vody jsou horší, než se na první pohled zdá. Obsahují nebezpečné bakterie a šíří se městy.

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Jak toho věda může využít?

V mléce, sýru, najdeš sílu. A možná i lék na rakovinu. Sýr se nezdá.

S trochou nadsázky lze říct, že většina z nich měla ještě v batolecím věku zoubky bílé jako perličky. Jenže ne na dlouho. Stačilo, aby onemocněly angínou, nebo některou jinou bakteriální infekcí, a byly léčeny Tetracyklinem, a zdraví jejich zubů vzalo za své. Toto širokospektré antibiotikum totiž dětský chrup nevratně devastuje. Dnes je těmto pacientům nejčastěji čtyřicet a více, a kvůli tzv. tetracyklinovým zubům musí řada z nich podstupovat čím dál tím náročnější a nákladnější zákroky na zubařském křesle.

Nadužívání antibiotik, uvolňování antimikrobiálních látek do přírody nebo nesprávná likvidace nespotřebovaných léčiv – to vše urychluje proces takzvané antimikrobiální rezistence. Bakterie se tak mnohem rychleji stávají odolné například proti antibiotikům nebo antivirotikům. Do roku 2050 by dokonce vysoce rezistentní bakterie mohly zabíjet mnohem častěji než rakovina.