Vlaams Belang čili Vlámský zájem je druhá inkarnace strany, která se původně po svém založení roku 1978 jmenovala Vlámský blok. První stranu v roce 2004 po kontroverzním procesu fakticky zakázal Nejvyšší soud Belgie, který ji označil za rasistickou a umožnil státu odepřít jí finanční příspěvky na činnost. Strana se po tomto verdiktu okamžitě rozpustila a její bývalí členové založili ihned stranu novou; dobrý voják Švejk má očividně ve Flandrech nějaké příbuzné. Rozsudek padl právě na vrcholu popularity Bloku, který tehdy podporovala čtvrtina vlámských voličů. Podpora nástupnické strany poklesla v následujících letech do jednociferných čísel.

V Belgii začal na Nový rok platit zákaz muslimských a židovských způsobů rituálního porážení zvířat, informoval server The New York Times. Zákon je součástí konfliktu mezi rovnováhou dobrých životních podmínek zvířat a náboženské svobody, který se v Evropě vede.

Organizátoři vánočních trhů v některých belgických městech změní jejich označení na „zimní trhy“, „zimní země“ nebo „zimní zábavu“. Názvy trhu se změní například v Bruselu, Antverpách, Genku nebo Hasseltu. S ničím to pochopitelně nesouvisí, jde pouze o větší neutralitu. Že v minulých letech některým nově příchozím (i stávajícím) „lékařům“ a „inženýrům“ tyto křesťansky pojmenované akce příliš nevoněly? Nesouvisí!

V podzimních belgických komunálních volbách bude kandidovat hnutí ISLÁM, které prosazuje zavedení islámského práva šaría a jehož cílem je stoprocentní islámský stát. Nejde o Českou sodu ani Monty Python, ale o tragickou realitu západního světa 21. století. Belgičtí voliči tak mohou podpořit (a časem se těšit na) sňatky a sex s nezletilými, mnohoženství nebo potírání práv a kamenování žen či homosexuálů. To bude ten krásný nový sluníčkový svět?

Podle jakých morálních pravidel bychom se měli rozhodovat o eutanazii? Odpověď není vůbec jednoduchá a rozděluje společnost u nás i v jiných zemích. Usmrcení malých dětí v Belgii rozvířilo další vlnu debat.

Zní to neuvěřitelně, ale je to realita. Belgie v těchto dnech projednává žádost o azyl Bernarda Ntuyahaga – muže, který hrál klíčovou roli ve smrti deseti belgických vojáků během občanské války ve Rwandě. Za to byl v roce 2007 odsouzen na 20 let. Jenže Ntuyahaga opustil brány vězení o 10 let dříve a teď žádá v Belgii o azyl. Pozůstalí po obětech zuří.