Britové opouští EU, ani po třech letech od zásadního referenda o brexitu přitom není jasné, za jakých to bude podmínek. Jak se sem Velká Británie dostala a proč je tak důležité, abychom se z historie poučili?

O dezinformačních webech, dezinformátorech a trollech se hodně mluví, ale málokdo ví, jaké konkrétní triky používají.

Negativní zprávy máme raději. I to je důvod jejich úspěchu na sociálních sítích.

Otec s malou dcerkou se utopili při pokusu o ilegální přechod řeky Rio Grande tvořící přírodní hranici mezi Mexikem a USA. Snímek jejich ke břehu vyplavených mrtvol, kdy dcerka objímá svého otce, podle ČTK obletěl celý svět a stal se symbolem utrpení migrantů. Bezesporu smutná událost. Fotky utonulých, plačících nebo trpících migrantů plní přední stránky novin a vyhrávají fotografické soutěže. Co takhle pro vyváženost symbol utrpení našinců? Nějaká fotka oběti migrantů, plačících pozůstalých nebo oběti znásilnění by nebyla?

Nedávno jsem na téma současných demonstrací na tomto webu napsal, že jediným společným jmenovatelem těchto demonstrací je hromosvodné využití všemožných frustrací obyvatel s cílem vyvolat mocné veřejné hnutí, které je ale ve výsledku tak neurčité, že se jím dá manipulativně podpořit téměř cokoliv.

Má veřejnoprávní Česká televize nebo někteří její novináři užší vztah s politickou neziskovkou Milion chvilek pro demokracii, nebo jde jen o vlastní aktivismus směřovaný v neprospěch Andreje Babiše (Miloše Zemana) a hnutí ANO? Jak jinak si vysvětlit, že veřejnoprávní novináři neustále opakují mantru organizátorů o odhadovaném počtu 120 tisíc demonstrantů, aniž by zmínili policejní odhad hovořící o 70 tisících? Jak jinak si vysvětlit, že veřejnoprávní redaktoři se jako cvičení psi horlivě věnují dezinformacím, které se okolo neziskovky točí, zatímco dezinformace ze strany neziskovky a jejího lídra Mináře je nechávají klidnými?