Německou kancléřku Angelu Merkelovou na dnešním setkání s finským premiérem Anttim Rinnem znovu postihl třes. Za poslední tři týdny je to potřetí, co se šéfka německé vlády s touto indispozicí na veřejnosti potýkala. Podle agentury AP se poté na tiskové konferenci již usmívala a prohlásila, že je v pořádku a že není nutné si o ni dělat starosti.

Den D, takto je označován 6. červen 1944, jako začátek konce Hitlerova nacistického režimu, kdy se 170 tisíc spojeneckých vojáků vylodilo v Normandii. Letos se slavilo pětasedmdesáté výročí události připomenutím v britském Portsmouthu, odkud spojenci k operaci vypluli. Slavnosti se účastnili všichni významní světoví státníci. Jeden z nejvýznamnějších - prezident Ruska Vladimir Putin - chyběl. Rusko navíc patří mezi vítězné velmoci.

Představitelé EU doufají, že návrh nového prezidenta Evropské komise představí nejpozději na příštím summitu EU, který se bude konat 21. června, řekl včera podle serveru Euronews dosluhující předseda Donald Tusk. Kdo jím bude? Od roku 1985 nebyl zvolen kandidát bez zkušeností s funkcí hlavy státu nebo předsedy vlády. Přední představitelé EU se také shodují v tom, že chtějí mít čtyři nejvýznamnější pozice v EU genderově vyvážené.

Dnes ráno jednotky kosovské policie tzv. ROSU vnikly do několika srbských vesnic na severu Kosova a zatkly místní Srby. Údajně se jedná o plánovanou akci proti kriminálním živlům. Srbsko však informuje o tom, že se spíše jedná o plánovanou provokační akci. Ta má vyvolat chaos a definitivně rozhodnout o samostatnosti Kosova s vyhnáním zdejších Srbů.

Německá kancléřka Angela Merkelová udělala správně, když na podzim roku 2015 přijala téměř milion uprchlíků, řekl v interview pro německý deník Bild dosluhující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Proč tak často všechny líbá? A jak se mu podařilo přinutit amerického prezidenta, aby ho políbil? Zajímavosti z rozhovoru přinesla německá média jako německý deník Deutsche Welle nebo agentura DPA.

Komise kosovského parlamentu předkládá návrh rezoluce, která by měla být předána srbské vládě o „spáchané genocidě“ v Kosovu v letech 1998 až 1999. Návrh rezoluce obsahuje popis zločinného jednání Srbů, právní podmínky a důkazy. Počítá se s tím, že návrh bude schválený kosovským parlamentem na jednom z nejbližších zasedání. Zároveň se počítá s tím, že by měl být formován tribunál pro válečné zločiny spáchané v Kosovu.