Jeden z nejslavnějších citátů 20. století charakterizuje úspěšně završený proces dobývání vesmíru. Historická věta Neila Armstronga však původně zněla o trochu jinak a slavný astronaut nejspíše udělal chybu. V čem přesně?

Vesmírný let je pro naprostou většinu z nás zcela nepředstavitelným zážitkem. A stejně nepředstavitelné jsou i důsledky, jež může mít takový úkol nejen pro naše tělo, ale i mysl.

Dnes máme každý ve svém smartphonu silnější počítač, než byl na palubách lodí Apollo. Přesto dnes už více jak 50 let stará technika umožnila lidem přistát na Měsíci.

Před padesáti lety se Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem jako první lidé v historii prošli po povrchu Měsíce. Jen 66 let poté, co bratři Wrightové poprvé vzlétli s motorovým letadlem, se posádce Apolla 11 podařilo udělat ten dobře známý obrovský skok pro lidstvo. Půl století poté je Měsíc stále v hledáčku vědců.

Za zamčenými dveřmi Johnsonova vesmírného centra v americkém Houstonu je schován poklad, který zatím vidělo jen málo lidí a dotklo se ho ještě méně. Doposud nepřístupná laboratoř ukrývá stovky kil měsíčního materiálu shromážděného astronauty z misí Apollo před padesáti lety. Poprvé za několik desetiletí se NASA chystá některé z doposud nedotčených vzorků zpřístupnit a postoupit je geologům, aby je prozkoumali technologiemi 21. století. Informovala o tom agentura AP.

Do červencové dražby půjde detailní manuál přistání na Měsíci z roku 1969, který používali američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin během svého prvního přelomového přistání. Návod by se podle specialistů z newyorkské aukční síně Christie’s mohl vydražit až za devět milionů dolarů (asi 205 milionů korun), uvedla agentura Reuters.