Snímky pořízené misemi NASA včetně projektu Apollo mluví podle badatelů-ufologů jasně: na Měsíci je vojenská základna mimozemšťanů, možná i továrna na těžbu paliva pro reaktory.

Jeden z nejslavnějších citátů 20. století charakterizuje úspěšně završený proces dobývání vesmíru. Historická věta Neila Armstronga však původně zněla o trochu jinak a slavný astronaut nejspíše udělal chybu. V čem přesně?

Před padesáti lety se Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem jako první lidé v historii prošli po povrchu Měsíce. Jen 66 let poté, co bratři Wrightové poprvé vzlétli s motorovým letadlem, se posádce Apolla 11 podařilo udělat ten dobře známý obrovský skok pro lidstvo. Půl století poté je Měsíc stále v hledáčku vědců.

Za zamčenými dveřmi Johnsonova vesmírného centra v americkém Houstonu je schován poklad, který zatím vidělo jen málo lidí a dotklo se ho ještě méně. Doposud nepřístupná laboratoř ukrývá stovky kil měsíčního materiálu shromážděného astronauty z misí Apollo před padesáti lety. Poprvé za několik desetiletí se NASA chystá některé z doposud nedotčených vzorků zpřístupnit a postoupit je geologům, aby je prozkoumali technologiemi 21. století. Informovala o tom agentura AP.

Vesmírný let je pro naprostou většinu z nás naprosto nepředstavitelným zážitkem. A stejně nepředstavitelné jsou i důsledky, jež může mít takový úkol nejen pro naše tělo, ale i mysl.

Do červencové dražby půjde detailní manuál přistání na Měsíci z roku 1969, který používali američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin během svého prvního přelomového přistání. Návod by se podle specialistů z newyorkské aukční síně Christie’s mohl vydražit až za devět milionů dolarů (asi 205 milionů korun), uvedla agentura Reuters.